Má pravdu, ten chlapec…
Jak čas plyne a já se s odstupem času dívám na jednotlivé projekty, kterými jsem prošel, lidi, se kterými jsem hrál nebo pracoval a hlavně na skoky v mé vlastní schopnosti vlastně ještě do něčeho zde investovat své silně nestabilní nervy, musím se drbat na hlavě. Nabízí se mi totiž otázka, co děláme tak špatně. A teď nemyslím sebe nebo svůj GMT. Myslím celkově nás, celou komunitu.
Víte, na každém serveru mám vždy dříve nebo později pocit, že velké množství hráčů chodí na server, protože nemají do čeho rýpnout a trochu očekávají, že tam budou zabaveni. A velice často tam zabaveni někým jiným jen tak nejsou. Nudí se, většinou jen farmí a když není na co farmit, založí jinou postavu, na kterou by mohli farmit. Nebo se na vše vybodnou a jdou zkusit RP jinde. Ať už v jiné frakci, nebo na jiném projektu. A chodí takto zklamaní všude, protože všude naráží dříve či později na stejný problém. Jejich očekávání od hry je, že v ní s nimi někdo něco bude dělat a přijde mi, že jdou šíleně jen po tomhle. Mnoho hráčů je schopných prohlásit, že prací či dokonce povinností GMek je dělat eventy a rozšiřovat obsah a mechanismy hry. Jako by pro ně existovala nějaká rovnice eventy = zábava na serveru = RP. Nejsou eventy, není co dělat.
Pochopitelně, zcela doslova takto vnímá hru na serveru jen pár hráčů. Velká majorita ale stejně alespoň čas od času plave v „čekání, až se něco bude dít“. Nechci vám zde opakovat staré a, jak si sám dobře uvědomuji, dost hloupé „snažte se vy, aby se něco dělo“. Každý se nenarodil s organizátorskými schopnostmi a každý nemá po škole a/nebo práci ještě chuť něco organizovat. Navíc, hráčské eventy jsou zase jen eventy. Co je vlastně event? Pro mě je event nějaká předem naplánovaná událost, kterou obvykle jedna osoba vymyslí společně s jedním nebo více možnými způsoby, jak event může skončit. Každý event je alespoň částečně, ale většinou z velké části nalajnovaný a je výsledkem neuvěřitelně chorého systému „jeden člověk přijde a pracuje, baví ostatní“. Event je pro mě stále více sprostým slovem.
Více či méně na podobném principu funguje většina projektů a více či méně většina hráčů podobný přístup dokonce očekává. Je tak prolezlý celou komunitou, že už je mnohdy vnímán jako stav, ve kterém věci už prostě jsou a asi i mají být. Ale když se podíváme na míru oscilace populace na serverech a aktivity ve frakcích v nich, je třeba si položit otázku – je to takhle opravdu dobře? A pokud ne, co vlastně děláme špatně?
Udělám malou odbočku v zájmu názorného příkladu. Proč děláme srazy v čajovnách? Abychom si vypili čaj? Abychom si zakouřili vodnici? Protože si chceme posedět v čajovně? Od všeho alespoň něco, ale alespoň někoho určitě už teď napadne, že jsem na něco trochu „zapomněl“. To něco je vlastně skutečný a největší důvod, proč do čajovny všichni jdeme, bez kterého se v ní většina z nás moc často vážně neobjeví. Jdeme do čajovny kvůli ostatním lidem. Jdeme se sejít na jednom místě (čajovna) při jedné činnosti (čaj+vodnice), ale jdeme se v ní hlavně setkat s ostatními a na chvíli vypadnout z každodenního hnaní se za povinnostmi a dostat se k odpočinku a zábavě. Něco podobného táhne lidi k pravidelnému chození do hospody. Chodí do ní, aby seděli v hospodě, nebo aby pili pivo? Alkoholici možná, ale ti ostatní by tam asi moc nechodili, nebýt ostatních lidí, se kterými se v ní scházejí.
Přijde mi, že v RP by vše mělo vypadat identicky, ale často nevypadá a výsledek funguje dost nespolehlivě a nárazově. Chodíme na server k RP abychom seděli u WoWka? Abychom psali nějaké více či méně sádlodlouhé say a emoty a mezi tím grindovali na farmě equip? A nebo se chodíme sejít s ostatními RPry na jednom společném místě při jedné společné činnosti v zájmu společného odpočinku od povinností moderní civilizace?
Čím dál tím víc si uvědomuji, že úplně nejvíce se všichni dokážeme zabavit, když chodíme na server několikrát do týdne, klidně i denně, s vědomím, že jdeme za nějakými konkrétními lidmi. Máme partu nebo frakci, malé sídlo, domov, místo, kde se scházíme. Sejdeme se, pokecáme, u toho trochu pohneme s vztahy mezi postavami, posuneme vývoj postav, něco naše postavy naučíme, něco postavíme, něco získáme nebo ztratíme… Víte, je fuk co vlastně děláme. Ale jsme s partou, se kterou se nám dobře hraje a prostě něco RPíme, co nám zrovna přijde pod nos.
A právě z toho by se podle mě mělo skládat každodenní RP. Z hraní s cílem, že strávím určitou dobu s určitými lidmi při společné činnosti na společném místě. Je téměř fuk co to bude za místo a jaká že to bude činnost. Říkám téměř jen proto, že někoho prostě nebaví hrát mágy a někoho prostě nebaví hrát druidy, stejně jako někdo zásadně nekouří vodnici a jiný si fakt nedá ani v čajovně čaj, ale co na podobných věcech osobních preferencí záleží? Důležité je tam spolu být. RP není o eventech. Není o eventech od GMek a není dokonce ani o eventech od hráčů. Samozřejmě, eventy mohou sem tam pohnout hlavní příběhovou linkou, ale po pravdě, k čemu nám hlavní linka je? Jen aby se naše postavy měly o čem bavit, když se nebaví o sobě či o ostatních. Ale není od toho, abychom měli neustále co dělat.
Vy, kteří na tohle zapomínáte nebo si tohle neuvědomujete. Běžte na server, vyberte si postavu, vyberte si frakci, do ní přijďte a snažte se vybudovat si co nejvíce všech možných, přátelských i nepřátelských, učňovských i učitelských, nebo i těch milostných (pokud jste na tohle, ale rozlišujte věčné RPS a reálné RP i s ostatními hráči) vztahů – zaplňte si friendlist. A choďte na server pravidelně s vizí, že chcete být s alespoň některými ze svých známých na jednom místě. Co budete dělat? Těžko říct. Pokecejte, řešte cokoliv co vás napadne a dříve či později alespoň jednoho z vás třeba i napadne, co dělat. Nebo zrovna náhodou narazíte na jinou skupinu, která už ten nápad dostala a vás jde do něj zatáhnout, ať už proto, že chce pomoc, nebo proto, že vy jste jaksi cílem jejich nápadu.
Neskládejte RP z myšlenek jako „zítra bude výcvik, tak lognu, pozítří nic nebude, tak nebude co dělat, popozítří je ten event od GM“… Ne.
Udělat event je práce a mnohdy není zrovna jednoduchá. Druhá a kratší část článku se bude týkat GMek. Všichni dobře víme, co to je, udělat event, plánovat jej, vymýšlet, připravovat, organizovat. Bavíme se u práce na eventech i my sami? Občas. Ale dost často prostě jen lítáme jak hadr na holi. Někdy nás to nebaví, někdy jsme v tom pod stresem, ať už kvůli náročnosti dělání eventu, nebo kvůli volovi v první linii, co už po 3. po sobě leze, kam nemá. Jak dlouho nás může vlastně tohle bavit? Dolezeme z práce/školy a lítáme kolem serveru, mezitím řešíme nějaké písečkovité hádky s ostatními hráči či frakcemi, hodíme povýšení Pepovi, co se tak krásně snaží a raději i rovnou Joudovi, co o to už tak dlouho a tak otravně prosí a radši fofrem pryč. Pryč ze serveru nebo v ne zrovna vzácných případech někam na RPS a pak stejně fofrem pryč.
A opět – k čemu. Proč eventy. Na co? Potřebují hráči vlastně eventy? Pokud nejsem ve vyšších odstavcích vedle jak ta jedle, server nepotřebuje více jak celkově pár eventů za měsíc, pokud vůbec nějaké, a není ani moc třeba, aby byly nějak velké, masové nebo dramatické. Zapomínáme, proč na serveru vůbec děláme. Pokud děláme server pro to, abychom na něm jen otrocky zabavovali hráče na úkor sebe, vybodneme se na celý projekt do několika měsíců. Dávám vám 2-3 měsíce než vás to přestane bavit a maximálně 6-9 měsíců (jen vzácně více), než odejdete z Týmu, pokud zrovna začínáte. Přibližná statistika složená z pozorování sebe i všech kolegů na projektech Neoteric, obě Mythie, Dragonas, oba Arathory a pevně věřím, že projekty jako Erebos, všechny 3 Saltyany nebo Astara a další prochází a procházely pravidelně stejnými problémy. Nostalgii nejmenuji záměrně, protože mi přijde, že snad nejlépe se dokázala tímto článkem popisované skutečnosti přizpůsobit, třebaže na ní očividně také nemálo hráčům něco chybí.
GMka přicházejí z RP, z pozic hráčů, kde je hra bavila, kde měli o projekt zájem a cítili, že mají chuť a energii serveru nějak pomáhat. Proč tak rychle vyhoří? Protože zapomínají, proč vlastně na serveru doposud byli. Na serveru jsme všichni bývali proto, že jsme chtěli hrát s ostatními hráči RP. Ale když přestaneme hrát a zahrabeme se jen do vývoje mechanismů hry a příprav dalších a dalších eventů s obavou, že bez nich nám hráči přestanou na serveru hrát a půjdou jinam, zabředneme jen do nekonečného kolotoče práce a povinností. Server, za který nám nikdo neplatí a který nám žere tolik cenný volný čas, se pro nás stává prací a povinností. Místo, kam jsme měli před prací a povinnostmi utíkat, se stává místem, před kterým utíkáme jinam. A právě to je tou +- půl roku se stavějící šibenicí drtivé většiny GMek, která zrovna nevyletí pro dělání hovadin (a že z podobných důvodů letí z GMT jen alespoň u mě maximálně 15% lidí).
Hrajme s hráči. Choďme mezi ně, založme si ať už tajné, nebo známé RP postavy. Naše postavy však nesmí existovat proto, že mají vést frakci, nesmí existovat proto, že se mají starat o zábavu ostatních a konec. My nejsme zaměstnanci (či snad dokonce otroci, když děláme zadarmo a aniž by nás to po chvilce furt ještě bavilo) hráčů a hráči nepotřebují otroky k tomu, aby se na RP serveru bavili. Strašně moc z nás žije více či méně v iluzi, že tomu tak je a že tomu tak dokonce má být. Ne. GMko má být člověk, který hraje s hráči, je jeden z nich a stejně jako oni chodí na server, aby si na něm odpočinul a zahrál s ostatními. Mechanismy, spawn, přidávání itemů… Čas od času, když cítíme, že frakce podobné věci potřebuje, nebo nás o ně nějaký hráč hezky poprosí, proč ne. Ale nesmíme se nikdy tvářit a myslet si, že něco takového je třeba dělat pořád a že právě tohle je naší (převládající) prací na serveru.
Vše je jen o scházení se na RP serveru u RP a společného bavení se s lidmi. Nikdo by se neměl cítit, jako že na serveru pracuje pro ostatní na úkor své zábavy a volného času, hráč ve velící pozici, PJ, ST nebo GM. A nikdo by neměl mít pocit, že pokud někdo jiný nepracuje na jeho zábavě, že je na serveru či na frakci něco špatně a že tam vzniká nuda.